To měl jednou kamarád Martin „odpolední“ a tak se nám naskytla možnost společně po měsících posedět u kávy. V krátkém čase jsme probrali snad všechno, co si nejde říci po telefonu. Slova padla samozřejmě i o muflonech. Chystal jsem se za nimi, ale stále jsem nevěděl, v kolik hodin zhruba...

Tak už to bývá, jednou přijde štěstí a náhoda třeba pomůže a pak se člověk uchodit může, na čekané několik hodin stráví a nic. To je můj případ velikonočních volných dnů. Ve čtvrtek mi bylo štěstí nakloněno a zřejmě jsem si ho vybral na dost dlouho. Káně v bílém mi bezesporu udělala velikou...

Je čtvrtek 9.4 a já mám dovolenou, abych si po několika měsících pracovního vytížení prodloužil o pár dní velikonoční volno. To co chci ve stručnosti napsat, vlastně začalo minulý týden, odvozem zbytků ze selete na Červené lomy. Bylo to tak. Zbytky byly načaty, oklovány a zároveň potahány po...

Je 5.4 neděle ráno, nadarmo se neříká: …. duben, ještě tam budem. Mněl jsem plány velké, ale díky rannímu mrazu bylo nutno vycházku přehodnotit a změnit plán. Začnu stručně a od začátku. V pátek odpoledne mi dovezl Mirek, výborný myslivec a kamarád sele. Odpolední jeho zpracování...

Je neděle ráno, ranní mrazíky ne a ne povolit. Čas se posunul o hodinu dopředu, vstávat se mi vůbec do té zimy nechtělo a tak jedu do lesa, vlastně k Červeným lomům až v sedm. Parkuji u svého krmelečku, to už sluníčko začíná ohřívat svými paprsky vzduch, hned je mi lépe. V plánu...

Konečně po dvou a půl měsících mám volnou sobotu a neděli, plány jít ven byly jasné. Otázka; ale kam? Vůbec nevím který kout našeho revíru navštívit a tak první mé kroky směřovaly k rybníku, následně k řece. Rybník zel prázdnotou, jen jeden párek březňaček si líně plul po hladině. Chvilku...

Konečně po dvou a půl měsících mám volnou sobotu a neděli, plány jít ven byly jasné. Otázka; ale kam? Vůbec nevím který kout našeho revíru navštívit a tak první mé kroky směřovaly k rybníku, následně k řece. Rybník zel prázdnotou, jen jeden párek březňaček si líně plul po hladině. Chvilku...

Konečně po dvou týdnech se mi dostává trochu času, abych mohl vyrazit do revíru. Nádherné počasí babího léta nabízí vycházky, na které se po srnčí říji moc těším. Setkání se zvěří v tomto čase přináší mnoho zajímavého, kouzelného. Rosa třpítící se na nitkách pavučin, sytost podzimních barev...

Včera ten zážitek byl úžasný, dnes podobný, jen chyběl srncův souboj. Ráno ve čtvrt na šest jsem byl už na místě, na tom samém jako včera. Můj plán byl ale, že si lehnu k druhému balíku. Bohužel nešlo to, srna se srncem tam snad jsou celou noc a tak mi zbylo místo včerejší. No nic se nedá...

Když jsem psal minulý týden o liščatech, ani jsem nedoufal, že se týden s týdnem sejde a budu psát znovu. Tentokrát o neskutečném zážitku ze srnčí říje. Začalo to tak. Je pátek, já si vzal dovolenou, mám rekonstruovat verandu a nevím, jak na tom budu s časem, abych utrhl nějakou volnou...