Rok 2026

Jelení říje mne donutila chodit do Mlýnského. Vůbec jsem nedoufal se setkáním se zvěří srnčí. Musím přiznat, že jsem se stavem zvěře srnčí, mile překvapen. S vysokou zvěří to je bohužel horší, ale se srnčím v pasekách, které navštěvuji, jak již uvádím výše, to nevypadá zas tak tragicky, jak jsem se...

Dlouhé slechy v trávě. Z návratu z Bílých Karpat se soustředím na jelení říji. Času mi nezbývá. Jsem v penzi a představy o pravidelných vycházkách za vysokou zvěří se mi nějak nedaří naplnit. Stále mi to časově nevychází, ať již z důvodu domácích prací na dvoře, nebo mi počasí nedovolí jít do...

Zhruba dva roky před mým odchodem do penze z AIB, nastoupil k nám, na technický útvar nový ředitel p. Vítězslav. Neuvádím jeho tituly záměrně, nepotrpí si na ně. Je to výborný člověk, chlap přímý, spravedlivý a velice vstřícný. Časem, jak jsme se více poznávali, nabídl mi a to podotýkám, že s...

V neděli ráno, dvacátého třetího mne to táhlo na Vajglovskou špici. Problém byl, nechtělo se mi brzo vstávat. Pozdějším příjezdem do revíru jsem si zavinil, že setkání se zvěří bylo jen na dálku. Nemohl jsem se pustit do šoulání mezi srnčí zvěř, zradil bych všechnu, co byla ještě na pastvě. S...

Myslím si, že srnčí říje je u konce. Ze začátku týdne ještě srnec proháněl srnu a druhý srnec hnal svého soka až do lesa. V úterý, osmnáctého pršelo, přesto srnčí nějaké v pohybu bylo. Nemůžu jednoznačně říci, že by se jednalo o říji. Srnec se srnou sice byl na strništi, ale jen se pásli. Cestou...

Ano, srnčí říje pokračuje a její tempo i průběh nyní určuje převážně mladá zvěř, druhé a první věkové třídy. Některé srny chodí se srnčaty, některé samy a mladí srnci je „obletují“. Snaží se najít ještě některou srnu, která srncům „voní“ a byla by jim po vůli.  Je sobota, patnáctého. Jedu, tak...

Nebudete věřit, já pomalu také nevěřil svým očím, ale nebudu předbíhat. Je středa ráno a já si do honitby trochu přivstal. Už ve tři ráno si chystám do revíru sebou snídani. No snídani, tak jak někdy u mne bývá zvykem, beru sebou aspoň dva koláčky, nebo croissanty. Vařím si kávu a jdu se na verandu...

Nechtělo se mi vstávat ve tři hodiny, tak jedu z domova ve čtvrt na šest. Sluníčko vychází po půl šesté, musí mi to stačit. Znovu obloha bez mraků, osm stupňů a tentokrát má vítr vanout od jihozápadu.  Do revíru přijíždím při východu sluníčka. Dnes, vynechám svá oblíbená místa a mířím přímo k...

Sobotní ráno znovu jedu do Lágrů. Tentokrát na jiné místo, které mám vyhlídnuté z jarních vycházek. Vítr fouká dost ostře od severovýchodu a já mám konečně možnost, díky směru větru posedět pod rozeklanou břízou ve stěně lesa.  Na jaře jsem si pro tyto příležitosti pod malým smrčkem schoval...

Minule jsem psal, že má další vycházka bude směřovat znovu do Lágrů. Otázkou jen bylo, kam se vydám. Jak jinak, výběr místa vyhrála košatá višeň za meliorákem. To místo mi nabízí celkem slušnou kompozici pro případné fotografování, však už z toho štaflu mám dokonce i sekáče z brzkého rána.  Je...

Sobotní, ranní vycházka byla opravdu neskutečná. V neděli ráno to již tak úžasné nebylo,  ale zase zajímavé to ano.   Vítr se otočil a zároveň zesílil. Začal foukat od severovýchodu a než jsem dojel do revíru, zatáhlo se. Chvilkami mrholilo, ale k dešti nedošlo. Déšť se u nás přehnal v...

Dnes, sobota prvního srpna. Já po dlouhé době vstávám brzo, na hodinách je pět minut po třetí. Dnes konečně budu v revíru skoro hodinu před východem slunce. Měsíc svítí do okna kuchyně, venkovní teplota na teploměru ukazuje sedmnáct stupňů. Na srnčí říji ráno, jak má být. Na svém štaflu v Lágrech...

Bylo to v pondělí ráno, hned po nedělním setkání s jeřáby. Znovu jdu k Vajglovské špici, jeřáby jsem slyšel již z dálky, ale neviděl. Srnčí bylo dost aktivní, srnci naháněli srny i mezi sebou se honili. Všechnu podívanou jsem měl daleko. Veškeré pokusy o fotku byly marné. Fotky které jsem si...

Je neděle dvacátého šestého července ráno, já se konečně donutil vstávat ve čtyři. Moc se mi teda nechce, ale chci se podívat do revíru a zjistit, jak to je se srnčí říji.  Venku osm stupňů, vítr jihozápadní, obloha jasná, bez mráčků. Do Lágrů přijíždím po páté hodině. Cestou bylo vidět...

Už to trvá přes celý týden, přesně deset dní od návratu z Helgolandu a já konečně jdu do přírody. Celé dny od návratu si plánuji vycházky do revíru. Srnčí říje se určitě rozbíhá, možná i ledňáčci budou z druhého hnízdění venku a mne to pořád časově nevychází. Jel jsem jen za Ryžoviště pro...

Tentokrát i s mou drahou polovičkou a také naposled podnikáme s kamarády z Kadaně, Kovim a Katkou fotovýpravu na ostrov Helgoland. V Kadani, která je vlastně výchozím bodem naši výpravy, jeden den odpočíváme. Hodinově náročná cesta na ostrov si žádá, pro mne a pro Janičku den odpočinku. Po cestě k...

Začnu, bohužel netradičně. 14.6. odešel na věčnost skvělý člověk, lesák, a zároveň myslivec, výborný spisovatel, malíř a hlavně úžasný, rovný chlap. Byl oddaný přírodě, Jeseníkům srdcem i duší, zároveň láskou k lidem nejen k těm nejbližším, ing. Ota Bouzek. Musíte mi prominout tento úvod, ale...

Ani nevím, jak začít. No, prostě se letošní rok s rákosníky velkými na rybníku snad roztrhl pytel. Možná, na úkor ledňáčků, které ne a ne na naších blízkých vodách uvidět. Od návštěv revírů jsem na krátko upustil, mohou za to právě rákosníci velcí. Chodím na rybník za nimi hned, jak se mi povedl...

V neděli ráno přijíždím z lesa brzo. Očekávám příjezd kamaráda, Petra z Chebu. Je po deváté hodině a Petr přesně jak říkal, vjíždí do dvora. Po přivítání, u kávy vykládáme o všem možném, hlavně plánujeme vycházky do přírody. Ještě před obědem, jdeme projít břehy Moravice a podívat se k rybníku. To...

Je neděle, dvacátého čtvrtého května. V ranních hodinách má přijet výborný kamarád z Chebu, Petr. Veliký vyznavač a znalec přírody, skvělý fotograf divoké přírody a hlavně, báječný chlap. Známe se léta a velice rád navštěvuje naše Jeseníky, hodně se mu líbí. Jenomže, já mám vždycky problém, kam...

Počasí poslední dobou je hrozné. Tak, jak bylo dlouho sucho, tak teď, zase deště ne a ne přestat. Do toho všeho, hnusný, studený severák. V takovém počasí mne to nikam jinam, než ke splavu neláká. Než dojdu ke splavu, vždycky se projdu kolem rybníku, to jen tak, kdyby něco nového. Dnes ráno, tak...

Při hledání ledňáčků na naší řece Moravicí, se mi zalíbilo u starého splavu. Psal jsem, již o splavu v minulém článku. Jak je rozbitý a kdyby někdo nevěděl, ani nepozná, že tam kdysi, nějaký splav byl. Naštěstí, příroda se vždycky sama postará o zajímavá prostředí, která lahodí oku tomu, kdo...

Toulám se po okolních revírech a kolem našich vod, jen tak bez nějakých foto-cílů. Jedna z vycházek s kamarádem Tomem, směřovala do „Martinového“ revíru za kulíšky. Kulíšci nikde a při cestě zpátky povídám Tomášovi; pojedeme přes Lomnici do Lágrů a podíváme se, jestli mufloni budou venku. Mufloni...

Na myslivecké brigádě jsme vedli debatu o zvěři všeobecně, hlavně o stavech zvěře v našem revíru. Při návratu, ještě ten den odpoledne z výstavy trofejí, někdo z nás vzpomněl stavy zajíců. Shodli jsme se všichni, že se z revíru vytratili. Kolega Pavel povídal, že snad, nad bývalou naši střelnicí...

   Druhá polovina dubna mi nabídla několik slušných setkání se srnčí zvěří. To mě vnuklo myšlenku, vynechat louky a pokusit se jít za srnčím do porostů, které jsou zarostlé a těžko se v nich fotí. Ovšem, když se takové setkání povede, člověk je odměněn neskutečným zážitkem a když se...

   Jedny zážitky končí, druhé začínají. Štafl nad chalupou, je asi dobré na nějaký čas opustit. Káňata nelétají na ujeď a kvůli strakám, trávit čas ve fotostanu nebudu. Rtuť v teploměru ráno již neklesá pod nulu, oteplilo se. Využívám tyto rána k návštěvám revíru v Lágrech. Podle větru...

Ve čtvrtek ráno, vyrážím znovu nad chalupu. Věřím, že dnes dravec přiletí, když ve středu vynechal. Při příchodu je v hájku podezřelé ticho. Straky byly někde za lesem, sojky si nejspíš vzaly „volno“ a krkavci nebyli ani slyšet, natož vidět. Jednoduše, „mrtvé“ ráno, kterých jsem nad chalupou zažil...

   To bylo tak. V pondělí ráno jdu nad chalupu ještě před svítáním. Do plátěné, staré tašky beru trochu ovsa s kukuřicí a slunečnicí. Srnčí pořád bere, tak proč jim nepřilepšit. Na kukuřici znovu začaly létat sojky a slunečnici navštěvuje čím dál více druhů drobného ptactva. Jen mám...

V minulém článku jsem psal, že „přezbrojím“ foto-výbavu z 600 mm na 420 mm. Hned po vycházce, se vracím k 600 mm. Fotky se mi s ohniskem 420 nelíbili, raději budu řešit fotografování s malým prostorem v políčku. Stejně mi v sobotu ráno káně sedla za ujeď, za kus rozsochy. Vůbec se nepohnula,...

   Je čtvrtek 26. a já odcházím nad chalupu, co mi fotopast prozradí. Ráno jsem nespěchal. Z domova odcházím v sedm. Venku je zataženo, silný vítr od severu, řekl bych na hraně vichřice. Však taky popadaly v noci stromy v hájku. Jsem hodně zvědavý, jestli noční řádění větru, kryt přežil....

    Abych se přiznal, nechce se mi vůbec nikam v těch ranních, neustálých mrazech jezdit. Kdyby bylo aspoň lehce nad nulou, ale u nás je každé ráno okolo mínus pěti. Jedno ráno nemrzlo a to v sobotu, zase foukalo a pršelo. Takové počasí mi nahrává chodit do krytu nad chalupu. Vůbec mi to...

Nad chalupou nastal pro mne, snad úžasný, přelomový moment. Napřed, ale jen stručně několik řádků z návštěv Mlýnského.  To byl den, kdy jsem se vrátil od zubaře a ven se mi vůbec nechtělo. Ráno hustá mlha, šedivé, přímo hnusné počasí. K polednímu času začalo slunce prostupovat mlhou a já si...

   Tak a máme tady březen, konečně s březnem i sluníčko. Rána bývají ještě hodně mrazivá, to potrvá zřejmě dlouho, ovšem slunce den fajn ohřeje. Při vycházkách do přírody je příjemně, člověk má hned lepší náladu. Ptačí koncerty začínají přidávat na intenzitě, jen kdybych tak uměl číst ty...

    Jak jsem psal minule, ze soboty na neděli (patnáctého února), přišel mráz i se sněžením, doprovázený silným severákem. Sněhu sice moc nenapadlo, ale ze střech to smetalo až hrůza. Počasí mne do revíru nepustilo, jen jsem šel před dům, několikrát za den odmést zavátý chodník s...

      Konec ledna a začátek února nás sevřela zima, která bývala v minulých letech běžná. Po lednových, mínus dvaceti stupňových mrazech, trvaly jen dva tři dny, přišlo krátké „oteplení“. Ovšem s příchodem února mrazy opět sevřely naši krajinu. Mínus deset v noci a ani přes den...

    Zima se poslední léta chová dost prapodivně, vlastně drží si svůj standard z těch uplynulých asi deseti let. Je z těch roků zřejmě nakažená. Sluníčka málo, mlhy na denním pořádku, poryvy větru nechybí a šedivost dnů se stává pravidlem. Pryč jsou již léta „Ladovských zim“. Jsou...