Expedice Helgoland 2026
Tentokrát i s mou drahou polovičkou a také naposled podnikáme s kamarády z Kadaně, Kovim a Katkou fotovýpravu na ostrov Helgoland. V Kadani, která je vlastně výchozím bodem naši výpravy, jeden den odpočíváme. Hodinově náročná cesta na ostrov si žádá, pro mne a pro Janičku den odpočinku. Po cestě k hranicím se připojuje další kamarád i s rodinou, Michal.
(Helgoland je malé souostroví v Severním moři, které je součástí Německa. Souostroví má celkovou rozlohu 4,2 km², hlavní ostrov má rozlohu přibližně 1 km² a okolo 1650 obyvatel, z nichž většinu tvoří Frísové.[zdroj?]V minulosti byl Helgoland součástí Šlesvicka patřícího Dánsku a od roku 1807 Velké Británii. V roce 1890 přešel dle Helgoland-zanzibarské smlouvy na Německo výměnou za Zanzibar. Helgoland se nachází v oblasti Pinnenberg ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Hlavní ostrov sousedí s ostrovem, kterému se říká Duna a který je takto označován především proto, že vypadá jako písečná pláž. Oba ostrovy jsou chráněnou přírodní oblastí. Helgoland je velký přibližně 2 km² a přilehlá Duna asi 0,7 km², přesná poloha ostrova je 54°11' severní šířky a 7°53' východní délky. Na severozápadě ostrova se nachází symbol celého Helgolandu, je to skalnatý výběžek a říká se mu „Dlouhá Anna“.)
Příprava
Příprava doma nebyla nijak „náročná“, už jsem na ostrvě dvakrát byl a tak zhruba vím, co si sebou nabalit. Ovšem, všechno najednou bylo jinak. Problém začal s obsahem. Dostat do batohů vše potřebné a znovu vyřešit foto-výbavu tak, aby bylo možné „batožiny“ unést a aby nám nic nechybělo. To, co se zabalilo v sobotu, v neděli se vybalilo a odlehčovalo. Odebíralo „nepotřebné“. Pře-skládával jsem dvakrát foto-batoh, nakonec se úmorné balení podařilo dát do hromady.
Cesta směr Kadaň a další
V pondělí 29.6 ráno v šest hodin mne a mou ženušku do Olomouce na vlak odváží náš syn. Jízdenky máme zakoupené předem. Všechno jde kupodivu moc dobře. V Praze na hlavním nádraží se máme sejít s Kovim a Katkou. Jsou bezvadní. Jedou pro nás z Kadaně, abychom se nemuseli „trmácet“ vlakem do Kadaně Prunéřov a pak znovu přestup na místní lokálku do Kadaně. Pro nás to je super pomoc. U Katky a Koviho doma se večer pěkně protáhl. Vyprávět bylo o čem a tak čas utíkal velice rychle. Však jsme se neviděli snad dva roky. Druhý den Láďa s Kateřinou věnují svůj čas balením věcí a my se skvěle bavíme. Je to zážitek, pozorovat kamarády při balení, a je krásně vidět, jak se mají u toho rádi. Je to, jak pohled do zrcadla. Den nám rychle utekl. Večer si jdeme na chvilku lehnout, v noci ve dvě hodiny odjíždíme z Kadaně směr Cuxhaven.
Cesta směr Německo
Jsou dvě hodiny ráno a naše výprava vyjíždí z Kadaně. V Německu nás vítá zatažené počasí a hlavně zácpy na dálnici, samozřejmě, jako u nás v ČR, havárka nesmí chybět. Jedna zácpa dlouhá devět km. nás celkem rozhodila. Začali jsme počítat čas a i když výjezd z Kadaně jsme plánovali s dvouhodinovou rezervou, najednou se nám rezerva zkracuje. I přes dálniční nástrahy vjíždíme do přístavu o půl jedenácté. Katamarán má vyplouvat o půl dvanácté, času je dost. V přístavu, tak jako před dvěma lety máme problém s parkováním. Nakonec místo pro auto jsme našli a mohli jsme se vydat na molo k odbavení. Janička byla po nalodění na katamarán nadmíru spokojená, užívala si každé chvíle. Já byl rád, že nebyl žádný problém s lístky, tak jako v roce 2014. To mě nechtěli pustit na loď, nešel jím načíst kód lístku. Z přístavu Cuxhaven vyplouváme o půl dvanácté, přesně podle plavebního řádu.
Helgoland je tady
Za slunného počasí, ve třináct hodin vplouváme do přístavu Helgoland. Po vylodění bereme zavazadla a jdeme se ubytovat. Apartmán nemáme daleko od přístavu, takže přicházíme s předstihem. Chvilku musíme před domem počkat, až nás správce uvede do apartmánu. Po ubytování nesmí chybět káva, porada, plán dnešního odpoledne a stručný nástřel programu následujících dní.
První den - středa
Odpoledne jdeme na nákup, po nákupu si dáváme malou svačinu s kávou. V podvečer se odebíráme k výšlapu na útesy za tereji. Snad by i „západovka“ mohla vyjít, počasí vypadá nadějně. Při výšlapu nás okouzlují pohledy na ostrov, na moře a přilehlý ostrůvek Düne. Já byl šťastný, jak rozhledy z útesů uchvátily mou ženu. Chvilku sedíme na lavičce na vrcholu útesů a já přemýšlím, jak vytvořit fotku terejů, aby nebyly fotky takové „všední“. Se snímky terejů, jsem byl nakonec spokojený, ale fotka západu slunce nevyšla. Bohužel, počasí nám nedovolilo naplnit naše představy, které jsme chtěli dostat do fotek. Tak už to bývá, snad se něco povede v dalších dnech. Z útesů se vracíme kolem půl jedenácté v noci. Bylo nám všem moc fajn. Spát jdeme pozdě, nevádí nám to. Plán na další den máme a už teď, před spaním se těšíme.
Druhý den - čtvrtek
Vstáváme pozdě, venku je větrno a moc. Vítr o rychlosti 75 km/h, který na moři zvedá vlny až nad vlnolamy. Možná lodě nebudou moct ani vyplout k sousednímu ostrovu. Uvidíme odpoledne. V poledních hodinách jdeme na procházku ostrovem a dát si nějakou rybí specialitu. Navštěvujeme butiky v úzkých, ale pěkných uličkách. Prohlížíme různé zboží, také suvenýry. Všeho tady mají tolik, až oči přecházejí. Určitě si něco vybereme a koupíme na památku. Na výběr je tady upomínkových předmětů až až. Na doporučení Koviho si na molu objednáváme rybí specialitu, jen musíme dávat pozor na racky. Jsou to potvory zlodějské, jídlo vám klidně seberou z ruk, z tácku a máte po pochutině, zároveň i vítr v peněžence. Naštěstí, nestalo se tak. Jídlo jsme před racky uhlídali a výborně si pochutnali. V podvečer, i přes silný vítr odplouváme na ostrov Düne. Těšili jsme se, ovšem po pár krocích kolem ostrova se výlet začínal měnit v „peklo“. Museli jsme odolávat nejen silnému větru, ale hlavně písku bodajícího do tváří a do očí. Nakonec jsme byli rádi, že jsme jen ostrov obešli a počkali na molu, na odplutí. Ani zvířata nebyla aktivní, jen rackové odolávali statečně silnému větru. Hnízdí a někteří už mají vylíhlé mladé. Hodně šťastní odplouváme, ne z výletu, ale z úniku před „písečnou bouří“. Největší zážitek byl z plavby. Takové vlny pro nás byly fascinující. Po návratu si slibujeme, že se určitě ještě aspoň jednou na Düne vrátíme.
Třetí den - pátek
Během dne provádíme další poznávací výšlap po ostrově. Procházíme uličkami, jakoby v druhém patře ostrova. Je fajn počasí, vítr se uklidnil a my se necháváme unášet náladou ostrovního života. Koukáme do výloh butiků, někdy vejdeme do obchodu. Dokonce je na ostrově obchod s foto, ovšem, nejspíš jen bazarový prodej. Odpoledne si dáváme chvilku pohov, oddáváme se lehkému spánku. Podvečer jdu s Janou pod útesy. Další, zajímavá část ostrova. Jenomže, než dojdeme pod útesy, od severu se žene déšť doprovázený studeným severákem. Dlouho nás počasí pod útesy nenechalo, vracíme se nazpátek. Po cestě do apartmánu potkáváme Katku s Kovim, také se otáčí a jdou nazpět. Já s Janičkou „domů“ a Láďa s Katkou zkoušejí štěstí z druhé strany ostrova. Po jejich návratu moc spokojenosti v jejích očích nebylo. Když už to vypadalo nadějně, že by i fotka při západu mohla vyjít, nic. Prostě, tady na ostrově se počasí mění strašně rychle.
Čtvrtý den - sobota
Probouzíme se do vydatného deště, ale aspoň nefučí. Déšť se postupně mění v lehké mrholení. Jdeme nakoupit a přitom se podívat co si koupit na památku. Já si našel šikovnou, nepromokavou větrovku, u nás takovou neseženu. Nechal jsem si nákup v hlavě uležet do neděle. Krátce po jedné odpolední pršet přestává úplně a my jdeme znovu do ulic, za nějakými dobrotami k snědku. Janička si dává místní specialitu, opět doporučenou Kovim a to kraba. My ostatní, podle chuti vybíráme hamburgry se slaninou, vepřovým, nebo kuřecím masem s hranolkami. Na stravu si nikdo z nás nestěžuje. Všeho je dost a jídla mají výborné. V podvečer vyplouváme na ostrov Düne. Počasí při vyplutí bylo příznivé, ovšem po hodině našeho pobytu na ostrově se znovu zvedl nepříjemný vítr, zatáhlo se a bylo po námi tak očekávané, zlaté hodince. Vítr znovu začal bičovat pobřeží, zvedat písek, my se sbalili a v osm hodin plujeme nazpátek na Helgoland.
Pátý den - neděle
Prosluněné nedělní ráno přináší naději na skvělý slunný den s mírným větrem a také tak bylo. Po ranní kávě a dobré snídaní jdeme do jednoho z butiků s oblečením, kde jsem si včera vyhlídnul hezkou větrovku a dnes jsem se rozhodnul, že si ji koupím. Jdeme pro větrovku všichni, důležitá osoba je Katka, která se umí domluvit. Doma se učí němčinu i angličtinu, jde jí to dobře, je šikovná. Když už máme bundu koupenou, tak jdeme utratit další eura. Jak Janička, tak Katka šly koupit dárky pro vnoučata. Já s Kovim jen přihlížíme a děláme poradce. Po denních procházkách a zastavení se na točené si jdeme odpočinout a v podvečer navštěvujeme část ostrova pod útesy. Počasí nám dnes přeje, jen pobřeží je prázdné. Pár lidí sbírající kamínky a jinak ani „peříčko“. Hledáme kraby pod kameny, několik se nám podařilo odkrýt, ale k fotografování nedošlo. Před západem sluníčka nalétlo několik ptáků a v dálce se občas vynořil tuleň. Podařilo se nám několik fotek ústřičníka proti zapadajícímu slunci, tak že s prázdnou neodcházíme. Po návratu večeříme, sedíme dlouho přes půlnoc. Povídáme si různé zážitky z ostrova, zároveň hodnotíme celý pobyt. Šestý den, pondělí odplouváme.
Šestý den - pondělí
Probouzí nás bubnující kapky deště do střešních oken. Studený vítr, rázné ochlazení. Den začíná snídaní a pak nezábavné balení věcí. Dešť se mezitím mění v mrholení, ale vítr neustává. Nám to moc nevadí. Měli jsme sice plán jít ještě někam ven, ale bohužel to počasí. Kamarád Michal s rodinou museli před desátou dopolední opustit apartmán, kvůli dalším návštěvníkům. Pomohli jsme Michalové rodině našim „přístřeším“ než budeme odplouvat. Katamarán nám odplouvá z ostrova v 17 hod. Času máme spousty. Já se oddávám psaní, u toho poslouchám povídání kamarádů. Ještě máme vrátit plechovky a pet lahve od pití. Jsou zálohované a je škoda je tady nechat. Po návratu z obchodu jen kontrolujeme, zda-li máme všechno. A hle, Katka, šéfka expedice nemůže najít lístky na loď. Hned je o zábavu postaráno. Samozřejmě je našla. Problém by to asi nebyl, máme lístky uložené v mobilech. Ale aspoň trochu sranda před odplutím. Ve čtyři odpoledne odcházíme do přístavu k nalodění. Nalodění proběhlo v pohodě, zároveň máme štěstí. Přišlo hlášení, že to je na na pár dní poslední katamarán, který popluje z ostrova přes Cuxhaven do Hamburku. Zvedá se vítr a ten nedovoluje těmto druhům lodí brázdit se mořskými vlnami. Neumím si představit, jak se z ostrova dostat, anebo si v rychlosti najít na den, dva ubytování, než se počasí uklidní. Při plavbě bylo dost poznat, že se vlny zvedají. Do přístavu v Cuxhavenu připlouváme po sedmé večer. Zavazadla naskládáme do auta a musím napsat, že klidnou jízdou bez zácpy na dálnicích, přijíždíme do Kadaně ve dvě hodiny v noci. V Kadani u Katky nás čekaly výborně Bárou, jejich dcerkou nasmažené řízky s vychlazenou dvanáctkou. Ve čtyři ráno se konečně ukládáme ke spánku.
Sedmý den - úterý
V úterý ráno, přesněji v poledne vstáváme. Polední, černá káva nás dostala na nohy a okamžitě vznikl plán, co podniknout. Jdeme se společně projít po historické části Kadaně. Projít Katovu uličku, podívat se na hradby, pokochat se panoramatem na historickou část od řeky Ohře a pak na oběd. Počasí nám přálo a tak v podvečer jedeme za Kadaň do hlubokého dubového lesa na roháče. Les, porostem samých dubů, mladých i starých stromů a hlavně protkaný ostružinami a malými keři šípku, nám dává pěkně zabrat. Holky mají nohy podrápané od šlahounů, chtělo to mít dlouhé nohavice a ne třičtvrťáky, bohužel. Já si mohl oči vykoukat, roháče ne a ne najít. Ovšem Kovi nezklamal, tak jako před lety u rosniček v Poodří, roháče našel. Okamžitě nám dal vědět. Poslal polohu a my se vydali přes ostružiní za Láďou. Prodrat se porostem jednoduché nebylo, ale nakonec jsme u kamaráda a roháče. Já byl nadšený a moc. Poprvé v životě vidím na vlastí oči v plné své nádheře roháče obecného, největšího brouka Evropy. Dlouho si prohlížím brouka v jeho přirozeném prostředí, užívám si těchto pohledů a úžasného zážitku. Zkoušíme fotit. Problém máme se světlem, během hledání roháče se obloha zatáhla a v lese nám začalo chybět světlo. Já mám makro-objektiv doma, takže fotím třístovkou na dva osm. Nevadí, zážitek mám ohromný a ne jen já, i moje Janičce se oči rozzářily při pohledu na roháče. Při hledání brouka, Katka mimo jiné našla tesaříka pilunu a při návratu samičku roháče. Musím přiznat, pro mne úžasná vycházka do loviště Koviho a Katky. Po návratu sedíme v pokoji, rozebíráme úžasně strávené odpoledne a hlavně hasíme žízeň, již našim šerákem.
„Expedice“ Helgoland je u konce. Mne a mou ženu čeká cesta vlakem domů. Byly to úžasně strávené dny s Katkou a Kovim. Byl to pro nás skvělý, nezapomenutelný pobyt ne jen na ostrově Helgoland, ale i u bezvadných přátel z Kadaně Koviho a Katy. Moc a moc děkujeme, a už teď se těšíme na další setkání.
Odkaz k fotkám - eu.zonerama.com/vvasicek-fotolovy/Album/15726968