Když mne traktor vyhnal
Abych se přiznal, nechce se mi vůbec nikam v těch ranních, neustálých mrazech jezdit. Kdyby bylo aspoň lehce nad nulou, ale u nás je každé ráno okolo mínus pěti. Jedno ráno nemrzlo a to v sobotu, zase foukalo a pršelo. Takové počasí mi nahrává chodit do krytu nad chalupu. Vůbec mi to nevadí, naopak, jsem rád. Můžou za to káňata, která začala k půlce března navštěvovat a to celkem pravidelně, ujediště. Samozřejmě, kdyby nebylo dravců, jezdil bych jinam. Několikrát se mi předváděl před krytem celý pár, ovšem, už létá jen jeden. Myslím si, a to docela určitě, že vnadiště navštěvuje jen samec. Samice sedí zřejmě na hnízdě. Dnes, v pondělí 23. ráno, je znovu mínus pět, na ujediště přilétl jen samec. Je opravdu rozeznatelný od samice, (psal jsem to již v minulém článku), sebral kus návnady do pařátů a odlétl. Za chvilku byl zpátky a teprve pak, začal hodovat. To ještě dvakrát opakoval. Určitě kousky návnad předal samici na hnízdě. Na ujedišti se zdržel skoro celou hodinu. Straky, které dravce otravovaly, ignoroval. Jsou to potvory, vždycky ujeď roztahají, kam já nechci. Mám pak po vysněných snímcích. Nic s tím nenadělám, zrazovat je nechci a navíc nemám jak.
Dnes, v úterý ráno, jako obvykle sedím v krytu půl hodiny před východem sluníčka. Počasí je příjemné. Mínus jeden stupeň mi doma ukazoval teploměr. Větřík od západu a ve vzduchu je cítit opravdový jarní nádech. Předpověď ovšem na další dny neslibuje nic teplého, má se ochladit a dost. Je březen, za kamna vlezem, se v pranostikách říká, asi ne, zbytečně.
Ještě ani pořádně nesedím a nad krytem houkají hřivnáči, o kosech ani nemluvím, ti jsou se svým zpěvem vždycky první. Postupně se přidávají skřivani. V dálce slyším troubit jeřábi, dnes nějak brzo. Pokaždé se ozývají z jiných míst. Jednou od Lomnice, od Ryžoviště, jednou od Albrechtic, od Rýmařova a dnes troubí někde nad lesem, směrem k Velké Štáhli. Celý, ptačí koncert doplňují různými melodiemi drobní pěvci. Kolik to je druhů, ani nepoznám. Poslech to je ovšem nádherný. Při východu sluníčka, ten úžasný pěvecký sbor narušují, tak jako vždy, straky. Jejich „skřeky“ doslova tahají za uši. Dnešní ráno si s „útokem“ na vnadiště pospíšily. Málo jich zrovna nebylo, snad pět až sedm „zlodějek“ se naráz vrhlo k ujedi. Dokonce jsem musel vyjít ze stanu, abych je zradil, vyhnal. Roztahaly by všechnu návnadu, ba dokonce po-odnášely jinam a tam jí v klidu zlikvidovaly. Však za hodinku byly na ujedi znovu. To už jsem jejich návštěvu ignoroval. Z druhé strany luk totiž vyjel traktor, spustil brány, začal s vláčením pastvin. Čekanou jsem pro dnešní den musel ukončit a jít odnést z pastvin „ptačí fotoateliér“. Veškeré haluze i s odsedacími větvemi odtahat do lesíku, ohradník dát do původního stavu, návnady jsem odnesl taky. Pohodil jsem je do lesíka, směrem ke krmelečku, co kdyby náhodou.
To byla zřejmě letošní, poslední čekaná v krytu na dravce. Mám u vnadiště v lese fotopast, ale moc šancí si k dalšímu setkání s káňaty nedávám.
Po příchodu domů, jsem celou situaci přehodnotil. Když samička sedí na hnízdě a samec jí donáší potravu, řekl jsem si, že ještě vydržím a v lese budu s ujedí pokračovat. Po kávě se vracím zpátky do hájku, chystám poctivě vše potřebné i s návnadami. Fotopast upevňuji na strom, abych měl nějaký přehled, co se na vnadišti děje. Zaznamenávám si do kalendáře datum začátku hnízdění. Až se vylíhnou mladé, káňata budou krmit a shánět na hnízdo všechno možné. To vidím, jako dobrou šanci k zážitkům a fotografování. Už teď se těším.
Druhý den ráno donáším další část návnady, chvilku sedím ve stanu a hle, straka je na vnadišti. Dobré znamení. Když na místě proběhla tak velká změna, strakám to nevadí, snad i káně si zvykne a bude ujediště navštěvovat. Za čas uvidím a určitě se s vámi o další vývoj nad chalupou, podělím.
Odkaz k fotkám - eu.zonerama.com/vvasicek-fotolovy/Album/14979616