Když nevím kam, vyhraje náš rybník

Vůbec se mi nedaří poslední dobou dostat se ke zvěři tak, abych si mohl užít fotografování. Nebýt Martina, ani kulíšky nemám, srnčí jen na dálku.

Začátkem dubna se počasí změnilo k horšímu. V revíru nevím kam jít a tak mě nedělní toulání přírodou zavedlo k našemu rybníku. No, rozepisovat se tentokrát nechci, jen stručně – překvapení bylo radostné, rybník se vypouští. Okamžitě, i když nijak nepřipraven, jsem využil situace, zalehl pod břeh a zkoušel fotit drobné ptactvo, konipas byl snad všude, červenky také, dokonce, kde se vzal, tu se vzal pisík, toho jsem nestačil vyfotit. Další překvapení, které mne čekalo; kulicí se objevili. To rozhodlo, že v pondělí odpoledne vyrazím k rybníku znovu. 

Pozval jsem kamaráda Břeťu, ať si konečně po zimním půstu užije fotografování a já si mohl znovu po pár korekcích v objektivu provést testovací fotografování.