Zážitek v pasece

27.11.2022 16:24

Dnes ráno se mi vůbec nechtělo ven. V noci byla obloha plná hvězd, ale nad ránem se vytvořila taková mlha, že by se dala krájet. Navíc díky mrazu, sice jen malému se tvořila námraza a na cestách ledovka, to jsem ale zjistil až při cestě do revíru. Nadával jsem si pořádně. Kam se to vlastně ženu, vždyť zvěře se dočkat je hotový zázrak, aspoň podle kamarádů myslivců a fotografů. Jenomže, rybník zamrzl, vodní ptactvo se odstěhovalo nejspíš na tekoucí řeky, bobři budou na Moravici a stejně nevím, kde bych je měl hledat, vydry to samé, takže mi nezbývá nic jiného než návrat do lesa.

V sobotu ráno mi vycházka vyšla úplně naprázdno, zato v neděli jsem si to vynahradil.

Kam dnes ráno soustředit vycházku mi pomohlo rozluštit počasí. V horních partiích lesa leží mlha, tak tam nejdu, dnes zůstanu u kolejí, navštívím paseky, ve kterých jsem byl naposledy v jelení říji. Hned po příjezdu do lesa, to bylo něco málo před sedmou, si dávám čaj s citrónem, příjemně mě zahřál. Chystám fotoaparát do pohotovosti a za stále padajícího mrznoucího mrholení šoulám lesní cestou nad kolejemi. Každou chvilku se zastavuji, očima se snažím prozkoumat každý kousek lesa i místa v přilehlých pasekách. Stejně přehlídnu kus srnčího u cesty. Samozřejmě, dvakrát beknul a byl pryč. Konečně aspoň kus zvěře jsem po dlouhé době postřehnul, no po dlouhé době, však sem pomalu měsíc chodil jen k rybníku. Pokračuji v šoulání. Vítr mi začal foukat do zad, jen doufám, že nefoukne do pasek po pravé ruce, to bych to mohl hned zabalit. Sem tam prolétne kos, jinak nic. Přicházím k pasece, kde se ráno zdržuje občas vysoká, párkrát jsem jí tady z jara a začátkem léta viděl, ale vždycky daleko. Sednu na jeden pařez u cesty, znovu si dávám čaj. Viditelnost dobrá není, mrholení, zatažená obloha neslibuje žádné zlepšení, aspoň, že vítr mi nevane do přilehlé mlaziny a paseky přede mnou. 

Po hromadách klestu postřehnu poletovat střízlíky, tak aspoň něco bude. Zkouším je fotit, neposedy jedny, když sednou na větvičku, než ho najdu v hledáčku je pryč. Dobrá zábava to je, ale pořádné foto nikde. Naráz mě s příjemné zábavy vytrhne hlas laně! Okamžitě koukám ve směru zvuku, vysokou nevidím, pořád chybí lepší světlo k mlazině. Znovu ten hlas a dost silný! Konečně postřehnu zvěř. 

Čtyři kusy vysoké, dvě laně a dva kolouši se snaží vyjít do paseky, ale zkušená laň, nevím ani jak dlouho mě pozoruje, jak cvičím teleobjektivem po střízlicích sem a tam a okamžitě ostatní kusy varuje. Však taky hned se vydala směrem k horizontu i s jejím kolouchem, Druhá laň s druhým kolouchem zůstala u mlaziny, já zkouším fotit koloucha, hned zase laň. Dokonce jsem je měl párkrát v hledáčku oba, ale tráva v pasece některé záběry znemožnila. Moc mi to nevadí, zážitek to byl opravdu skvělý, skoro půl hodinový, jen škoda, že zvěř byla v místech, kde se lepší fotka pořídit nedá.

Dokumentační fotografie ke článku tentokrát najdete zde - 

eu.zonerama.com/vvasicek-fotolovy/Album/9199315

Př prohlížení je lepší zvolit klávesu F11 - anebo Fn11.